zřizovatel SZeŠ Čáslav
Krajský úřad Středočeského kraje
wi-fi síť eduroam
wi-fi síť eduroam
wi-fi eduroam
Veterinární ordinace
Veterinární ordinace
Zateplení SZeŠ Čáslav
Zateplení SZeŠ Čáslav
Odbornost bez bariér
Dotace IROP - SZeš Čáslav - odbornost bez bariér
Projekt Šablony
Projekt Šablony
Studijní obory, učební obor
Studijní obory a učební obor v SZeŠ Čáslav
QR kódy SZeŠ Čáslav
QR kódy SZeŠ Čáslav
nabidka práce
nabídka práce a dalšího studia pro žáky a absolventy naší školy
Edupage
Edupage - známky, suplování, rozvrhy, e-learning
Návštěvnost www
TOPlist

Ač počasí vůbec nenapovídalo, že je advent, vydala se zvídavější část naší školy navštívit zajímavé a nám relativně blízké Drážďany. Krušné hory bez jediné vločky jsme překonali snadno a to mimo jiné i díky řízkům paní Vondráčkové, maminky žáka 2. ZF, za což jí patří upřímný dík. A již jsme vjížděli do Drážďan vyhřátých na jarních 12 stupňů Celsia. Jelikož představivost našich žáků nezná mezí a učitelé se jim snaží zdatně sekundovat, nenechali jsme se tímto odradit od atmosféry Vánoc a vyrazili do víru německého města s bohatou a zároveň pohnutou historií. Nejenom blízkost hranic a dálnice spojující Drážďany s Prahou, ale také Labe, nebo chcete – li zde již Elbe a původní osídlení slovanskými kmeny dělá z Drážďan tak trochu „naše“ město, což je zhusta slyšet v podobě češtiny na ulicích.

Ochotný pan řidič nám zastavil takřka několik kroků od slavné obrazárny starých mistrů Zwinger, kde nalezneme díla jako jsou Raffaelova Sixtinská Madona, Giorgioneho Spící Venuše, Vemeerova Kuplířka nebo Bellottovy pohledy na Drážďany. Spolu s výkladem milé a sečtělé paní průvodkyně se jednalo o jedinečný zážitek z tak trochu jiného soudku, oproti konzumním trhům. Kvapící čas nás přesunul do centra města, které bylo 13. února 1945 takřka srovnáno se zemí a hrůzu tehdejšího dokonání pokoření německého národa dokládá fakt, že teplota v centru hoření dosahovala až neuvěřitelných 1200 C°. Otázku, jestli byl každý jediný Němec hodný takovéhoto kolektivního trestu dnes asi nebudeme otevírat, ale neuvěřitelné vstání města z popela ano. Dlužno podotknout, že to „vstávání“ trvalo desítky let a přispělo k němu i poválečné uspořádání Německa na okupační zóny a později dva státy, jedno rozdělené město a tisíce nešťastných lidí žijících na jedné, či paradoxně i druhé straně zdi či plotu. Je s podivem, že i v dnešní době jsou stálé snahy stavět zdi, i když často neviditelné, o to více hmatatelné. I v tomto je nám příběh Drážďan více než mrazivě blízký…

Ale pryč od filosofování a zpět do města. Po povinných úšklebcích na společné fotce před Zwingerem naše kvapné končetiny zamířily k Zámku (Schloss), kde nejvíce zaujala Gruenes Gewoelbe, kde došlo v nedávné době ke krádeži saských skvostů za miliardu euro, což je těžko představitelný obnos i pro zdatné matematikáře. Zajímavé spojení původní a nové architektury v podobě zastřešení nádvoří dokladuje, že pokud soudobá architektura nedisponuje absencí vkusu, lze spojit i na první pohled nespojitelné. Nelze si nevzpomenout na již kultovní český snímek a neparafrázovat větu, že zde jsou „soudruzi z NDR“ o krok napřed…

Další zastávkou byl Knížecí průvod – 25 000 míšeňských porcelánových kachlíků vyobrazující panovníky rodu Wetlinů (znalci vína zpozorní) v průvodu. Toto monumentální dílo má opět historický kontext – bombardování města na konci 2. sv. války přežilo dílo téměř bez úhony, což lze považovat jednak za zázrak tehdejší, ale i dnešní, protože znovuobnovení díla tohoto charakteru si lze jen těžko představit. A to již nebylo daleko k náměstí Neumarkt, kterému dominuje kostel Frauenkirche, na němž běžnému návštěvníkovi přijde něco zvláštního. Pískovec, tvořící mohutné zdi sakrální stavby je nezvykle světlý – až po důkladném prozkoumání podzemních prostor, kde je expozice historie kostela, vám dojde proč. Stavba byla zásadně poničena na konci války a čekala v rozvalinách až do roku 1993, kdy započala její obnova, trvající 20 let. Novodobí stavitelé se snažili maximálně zachovat původní prvky a části zdiva a jednotlivé bloky kamene dávat na místa, kde byly v původní stavbě. Ty pak ční tmavou barvou pískovce a dokazují, jak moc byla stavba destruována.

Procházku po církevních stavbách doplnila ještě návštěva katedrály Hofkirche, která je na rozdíl od většiny kostelů v Drážďanech katolická. Zde stojí za zmínku skutečnost, že katolíci se v jinak evangelickém městě neodvažovali konat průvody a proto je i zmíněná katedrála stavebně uzpůsobena

tomu, aby procesí mohla probíhat uvnitř stavby a nedocházelo tak ke zbytečným konfliktům. Nelze zapomenout ještě kostel Kreuzkirche, jakožto nejvyšší stavbu města, opět disponující pohnutou historií a povstání z rozvalin války.

Ale to již ovládl mysl většiny konzum a zamířili tak neomylně ku věhlasnému obchodnímu domu Primark, kde ochotně utráceli těžce vydělaná eura svých zákonných zástupců. Oč byla cena nižší, o to větší radost vykouzlila v očích rozšafných nakupujících a to až do úplného vyprázdnění portmonek. Upřímnější radost se však nechala nalézt v očích pedagogického doprovodu, kdy jsme navečer na náměstní Altmark napočítali všech šest desítek účastníků a dojeli šťastně v 9 hodin večer ke škole v Čáslavi. Pravda, některé žáky cesta zmohla natolik, že se následující den ani nemohli účastnit vzdělávacího procesu (tak pro příště už ví, že se nemají ani přihlašovat), ale snad nebudu daleko od pravdy, když vyjádřím myšlenku, že se návštěva adventních Drážďan vydařila a po loňském Rothenburgu bychom napřesrok mohli z pořádání výletů v předvánočním čase udělat tradici.

Jaroslav Trávníček

Více fotografií ZDE

Comments are closed.

Přehled rubrik
Vyhledat v SZeŠ
Meteorologická stanice
Meteorologcká stanice ČHMÚ v SZeŠ Čáslav
Spolupráce
Spolupráce
Institut vzdělávání – Praha
Institut vzdělávání - Česká zemědělská univerzita v Praze
Jídelní lístek
Jídelní lístek
Studium na vysoké škole